Pěstování biovína

(ve smyslu zák. č.242/2000 Sb. a nařízení rady EHS 2029/91)

BIOVÍNO lze produkovat pouze z hroznů sklizených z certifikované vinice. Dopracovat se k certifikované biovinici není snadné. Především je nutno jí k registraci přihlásit na Ministerstvu zemědělství ČR a zavázat se k dodržování podmínek zákonů. Pro starší plodné vinice je přechodné období pět let, pro mladé vinice vysazené na přihlášené půdě (např. orná půda) tři roky. To znamená, že vinař musí hospodařit v duchu přísných BIO postupů jako ekologický zemědělec, ale víno je stále pouze konvenční - bez ochranné známky. Dohled nad činností vinaře uskutečňuje kontrolní organizace kontroly ekologického zemědělství (KEZ-CZ , Biokont CZ , ABCERT ) a ze svých kontrol vystavuje obsáhlé protokoly, které jsou jen nadstandardem ostatních zákonných kontrol a uznávacích postupů při uvádění vína do oběhu (ČZPI, OHS, ÚKZÚ, VF a další). Ošetřování BIO vinice začíná řezem na zkrácený tažeň pro větší proslunění keře a redukci úrody za účelem vyšší cukernatosti hroznů. Výživa vinice je založena na přirozené úrodnosti půdy a zapracování všeho co v ní narostlo zpět (réví, ožínky, plevele, zelená hnojení). Tím lze podpořit život v půdě , maximální uvolňování živin. V případě nedostatků ve výživě lze použít certifikovaná organická hnojiva - chlévskou mrvu nebo kompost. Nelze používat konvenční průmyslová hnojiva , ale pouze přirozená hnojiva minerální. Vláhově konkurenční plevelné rostliny lze likvidovat pouze mechanicky, tj. drtit, sekat, plečkovat, mulčovat, příp. přichází ke slovu motyka, protože réva potřebuje i světlo, vzduch a vodu jako základ života.

Chemická ochrana
Biovinice je tím nejsložitějším v celém systému pěstování BIO révy. Je zakázáno používat všechny přípravky, které nejsou přirozeně odbouratelné na původní přírodní prvky. Ošetření proti škodlivému hmyzu již vyřešilo alternativní pěstování (přechodný stupeň mezi konvenčním a ekologickým hospodařením), které je shodné s BIO - místo insekticidů k hubení škodlivého hmyzu (které však hubily i prospěšné predátory - požírače škůdců a hmyz na škůdcích parazitující) se nasazují tzv. draví roztoči -uměle odchovaní predátoři a technologické postupy pěstování se upravují ve prospěch jejich úspěšného rozmnožování.
Oříškem pro biovinaře jsou však především houby, plísně, hniloby či spály - právě zde vyhrává především znalost stanoviště pro jejich prevenci a zkušenost vinohradníka. V našem případě smíme používat Sulikol v koncentraci půl procenta, ale není to uspokojivé řešení. Dále Cuproxat v koncentraci od jedné desetiny do půl procenta, přičemž maximální množství aplikované mědi nesmí překročit 3 kilogramy za rok na jeden hektar vinice. Další z přípravků povolených k použití je Ibefungin což je mikrobiální přípravek hlavně proti hnilobám, ale vždy jenom v dávkách neohrožujících dravé roztoče.
Zelené práce jako ožínání a prosvětlování - vylamování zálistků je důležitější než v konvenčních vinicích, protože se používají kontaktní - dotykové přípravky a je nutné jim umožnit přístup k ošetřovaným hroznům.

Přívlastkové biovíno nelze doslazovat žádným cukrem, proto nejdůležitější je vyzrálost hroznů minimálně na 19 °NM což je základ pro výrobu přívlastkových vín. Zpracování biovína je závislé na stupni vyzrání révy, podle něhož se určuje termín sklizně . Dobrým základem pro kvalitní biovíno je pozdní sběr - s cukernatostí nad 21 °NM. Při poškození hroznů je ale třeba úrodu přebírat i ve třídě jakostní , tj. pod 19 °NM, abychom zabránili šíření nákazy. Pro dosažení uvedeného je důležitá volba odrůdy s dostatečnou odolností vůči houbám, plísním a hnilobám s ochotou vytvářet cukry.
Hrozny jsou zpracovány na víno bez použití enzymů, šlechtěných kvasinek a dalších podpůrných látek, proto je celý proces výroby vína přirozeným postupem používaným od nepaměti. Je sice pracnější a zdlouhavější, ale bez reziduí po chemii a modifikovaných organizmech. Ke snižování vinanů a nestabilních bílkovin se používá přirozeného vychlazení vína v zimních měsících a minimální roční zrání v nádobách před lahvováním.  Hrozny sbíráme ručně . Jak je uvedeno i na etiketě , ke konzervaci, stabilizaci při zpracování, skladování a pro přípravu k lahvování se používá jen SO² a filtrace . 

Nejdůležitější změny v lahvích
Pokud nejsou zajištěny odpovídající podmínky pro uskladnění biovín, může dojít k následujícím jevům:
Vysrážení vinného kamene - nejčastěji při změně teploty se na dně či stěně lahve usadí drobné krystaly nebo šupiny, jež při změně polohy lahve plavou vínem, které nekalí a mají tendenci se usadit. U ročníkových a přívlastkových vín to není důvod k reklamaci, víno je normálně poživatelné, pouze bude mít v chuti méně volných kyselin.
Vysrážení termolabilních bílkovin - usazené bílkoviny při změně polohy tvoří ve víně závoj, jež sedimentuje asi 24 hodin. K vysrážení došlo vlivem vysoké teploty při přepravě, nebo skladování. Víno je opět poživatelné, ale nemá tak vysokou jiskru.
Druhotné kvašení - při dlouhodobém skladování při vyšší teplotě dojde ke spotřebě volného SO² a zbytkový cukr náhodně přítomná kvasinka přetvoří na lih a CO², který může vytláčet zátku a při nalití víno perlí - připomíná šampaňské. Víno je opět konzumovatelné a velmi příjemné, některé firmy tak činí záměrně pomocí technického CO².
Pachuť - po korku, myšině, těkavých kyselinách, hnilobě, sirovodíku a umělé hmotě je nepřípustná a je důvodem k reklamaci v originální láhvi s původním vínem a 75% náplně.
Reklamaci na základě chuťové zkoušky uznává vedoucí prodejny a firma refunduje.